7.díl: Umíte se prosadit? O behaviorální terapii...
Co dělat, když…vás někdo předběhne ve frontě nebo vás přítel požádá o něco, co nechcete udělat?
Většina lidí nerada řeší tyto situace, ale někteří jedinci se natolik bojí prosadit , že nic neříkají a místo toho mají vztek a trpí pocity neschopnosti. Při nácviku asertivity se klient s terapeutem přehrávají účinnější reakce, které by se daly v takových situacích použít a postupně je zkoušejí v reálných situacích. Terapeut se snaží klienta vyjadřovat svoje potřeby způsobem, který je přímočarý, energický, ale není ostatními vnímán jako nepřátelský nebo ohrožující.
Jinak než psychoanalytici
Zatímco psychoanalytici se snaží pochopit, jak minulé konflikty jedince ovlivňují jeho chování, behaviorální terapeuté se zaměřují na samotné chování.
Poukazují na to, že ačkoliv dosažení vhledu (pochopení situace) je jistě hodnotný cíl, nezaručuje změnu chování. Často rozumíme tomu, proč se v nějaké situaci chováme určitým způsobem, ale svoje chování nejsme schopni změnit. Jestliže máte trému, když mluvíte před publikem, můžete zjistit kořeny tohoto strachu v minulých událostech (váš otec kritizující vaše názory, matka opravující vaši gramatiku, strach soutěžit se starším bratrem rozeným řečníkem). Porozumění důvodům vašeho strachu vás ještě neudělá dobrým řečníkem.
Jak se naučit nemít trému
Na rozdíl od psychoanalýzy, která usiluje o změnu určitých stránek osobnosti, behaviorální terapie se snaží pouze o změnu problematického chování v určité situaci.
Při úvodním sezení terapeut vyslechne klientův popis problému. Co přesně chce klient změnit? První krok spočívá v jasném vymezení problému a jeho rozložení do terapeutických cílů. Terapeut a klient přesně vymezí určité chování, které je třeba změnit a vypracuje terapeutický program, který zahrnuje použití vybraných technik. Tyto techniky jsou zaměřeny na změnu chování například – strach (hovořit před publikem, z létání), fobie (z uzavřených prostor, z pavouků), nácviku vhodných (asertivních) reakcí a řízení sebe sama sebe (sebe řízení při kontrole přijmu potravy).
