STUDIUM PSYCHOLOGIE: ILUZE A MÝTY...
04.04. 2013Uvažujete o studiu psychologie? Chcete vědět, zda jsou vaše představy reálné? O své zkušenosti ze studií se s vámi podělí Bc. Jana Kučerová.
Chcete vědět, co druhým lidem běží právě hlavou? Nebo by se Vám snad líbilo rozpoznat z výrazu tváře, zda někdo lže či mluví upřímně? Takhle si totiž mnoho lidí představuje někoho, kdo se zabývá psychologií. Je to například i díky různým seriálům, které dělají z psychologie tak trochu senzaci. Přitom před pár lety si lidé nevěděli moc rady, když se řeklo slovo psychologie. Dnes si povíme něco o tom, jaké je studium psychologie doopravdy.
Ze své zkušenosti mohu říci, že psychologické uvažování chce trénink a zážitky z praxe. Ostatně jako každá dovednost. Tedy i to čtení myšlenek se dá vlastně natrénovat. Ale předem podotýkám, že to bude stát hodně času a někdy i dost peněz. Již u přijímacích zkoušek pochopíte, že tohle nebude zadarmo.
Nejprve si budete muset ujasnit veškeré požadavky k přijímacím zkouškám a už v tomto kroku prozřete. Práce tu bude ažaž. Nebo se můžete spolehnout jen na štěstí a ušetřit si plno hodin práce. Ti, kteří se spoléhají na štěstí, nemusí číst dále. Ti, kteří chtějí "makat" a něco z toho mít, se mohou inspirovat mými poznatky ze studia psychologie u nás.
Ten, kdo si myslí, že po příchodu na vysokou školu je rázem psychologem, se dost mýlí. Po náročných přijímacích zkouškách jsou na Vás sice profesoři milí, ale nyní je na Vás, co s podanou rukou uděláte. Zda zúročíte těch několik let na vysoké škole či je "proflákáte". Myslím, že se lidé na psychologii přímo hrnou s nadšením a vidinou vlastní psychologické praxe. Ale jsou pak zklamaní z toho, že veškerá práce je na nich. A že se někam jaksi vytratila ta atraktivita psychologického poznání, kterou nasávali z populárně naučných publikací a televize.
Mýtem je myslet si, že to správné myšlení psychologa přijde samo a že po škole se o Vás zaměstnavatelé jen poperou. Psychologie je sice atraktivní obor, ale ještě stále se nemohou psychologické služby rovnat tomu, co je běžné na západ od nás. Respektive nabídka u nás je, ale poptávka chybí. A lidé, kteří by psychologa potřebovali, o tom neuvažují. Doufejme, že se tento stav bude jen zlepšovat. Možná by právě mladá generace psychologů mohla udělat něco víc v propagaci nabízených služeb.
Proto se během 5 let studia nezabýváte jen studiem teorie, ale nabízí se Vám celá řada možností, jak u sebe rozvíjet psychologický potenciál. Můžete si na sobě vyzkoušet různé psychologické testy, několikrát budete mít za úkol vymyslet použitelný dotazník na téma, které Vás zajímá a podobně. Projdete si povinnou školní praxí, kde se dozvíte, co by Vám vyhovovalo po škole nejvíce. Během těchto let pochopíte, že příliš nezbohatnete. A naopak Vás bude další vzdělávání ještě dost peněz stát. Nicméně se také dozvíte, že psychologie je nesmírně barvitý obor a uplatnění se dá najít v jakékoli oblasti.
Pokud ale nechcete skončit jen jako psycholog, můžete se ještě porozhlédnout po psychoterapeutickém výcviku. Někteří ho stihnou ještě na škole, ale spíše je dobré si v klidu rozmyslet, jaký typ výcviku by se Vám líbil a hodil do budoucna. Jeho absolvování je na několik let, zpravidla 5 let a činí z Vás psychoterapeuta, ale opět si asi málokdo dovolí vrhnout se na klienty, aniž by dotyčný byl bez praxe. Naštěstí během výcviku máte povinnost najít si pár cvičných klientů a pod supervizí jste vedeni k rozvážné práci s klienty. Ale já osobně jsem opatrná a nevrhám se do všeho po hlavě, protože nezkušeností se dá snadno ublížit. Proto je dobré si vlastní kroky pečlivě promyslet a ověřit si je třeba u kolegů. Pochopíte, že i psycholog dělá chyby a že stojí za to si tím projít.
Autorka: Bc. Jana Kučerová