REGRESNÍ TERAPIE - O CO JDE?
Snažíte se najít podstatu vašich problémů? Máte pocit, že se vám nic nedaří? Možná vás zaujme regresní terapie zabývající se řešením problémů pomocí odstranění podvědomých událostí, které negativně ovlivňují váš život.
Co je regresní terapie?
Regresní terapie je jednou z terapeutických metod sloužících k odstranění problémů jak na fyzické, tak na psychické úrovni. Regresní terapií lze řešit různé traumatické zážitky, strachy, úzkosti, nezpracované životní události nebo šoky. Regresí se dají také odstranit různé zdravotní problémy, jako jsou například dlouhotrvající opakované bolesti, migrény, nespavost, záněty, nádory a jiné. Slovo regrese znamená návrat, v tomto případě návrat k jádru problému, který určitou událost způsobil a je příčinou našich současných potíží, jež se nyní projevují na emoční či fyzické rovině. Tuto příčinu je třeba v první řadě objevit čili vynést na světlo. Jakmile nalezneme příčinu, což mnohdy bývá to nejtěžší, je třeba ji zpracovat tak, aby nás již dále netraumatizovala a nezpůsobovala výše zmíněné problémy.
Pokud si ve svém životě prožijeme nějakou traumatickou událost, často v nás nechá stopu, která se nám uloží do podvědomí. Tuto událost v mnoha případech velice rychle zapomene. Respektive většina traumatických událostí, které na nás mají později ten největší vliv, se stane, když právě prožíváme nějaký šok. Když je člověk v šoku, tak jedná automaticky a bez přemýšlení a není si schopen později vybavit, co se vlastně přesně stalo. A v tom právě vězí celé jádro problému. Jakmile si totiž člověk v šoku do své hlavy uloží nějaký program či větu,
ta zůstane v podvědomí, odkud je velice těžké ji dostat ven. Respektive taková událost se poté člověku vybavuje při takzvané restimulaci, kdy si člověk znova prožije nějakou podobnou událost jako je ta, kterou si dříve prožil v šoku. Při zpětném prožití je však ta původní situace již zapomenuta, ovšem reakce z ní vyplývající jsou stejné, i když třeba již neodpovídají situaci, ve které původně vznikla. Člověk poté začne prožívat úplně stejné psychické či fyzické stavy, jako v situaci původní.
A právě regresní terapie umožňuje tuto původní situaci nalézt, a to pomocí volných asociací, kdy si dotyčná osoba zpětně vybavuje na sebe navazující situace, které mu působí potíže. Tyto situace jsou přivedeny zpět do vědomí a znova odžity. To znamená, že jsou klientem znova prožity v přítomném čase se všemi emocemi a fyzickými prožitky či mluvenými komentáři. Každá taková situace je prožita znova tolikrát, kolikrát je třeba, dokud již v ní klient nemá žádné emoce, které tam původně byly. Tímto znovuprožitím a vybitím emocí se
situace vyčistí natolik, že již nebudou shledávány jako traumatizující. Posléze se hledá další starší událost, která se stejným způsobem zpracuje. A takto se postupuje do té doby, než se najde původní událost, která vše spustila. Jakmile se vyčistí i tato, dojde k velké fyzické či psychické úlevě a problém je odstraněn.
Příběh z terapie
Mladá žena má problém se sebeprosazením v životě. Chtěla by dokázat spoustu věcí, má proně nadšení a schopnosti, ale jakmile se do něčeho pustí, tak se jí najednou přestane dařit. Místo dobrých výsledků jde všechno jen proti ní a ona se cítí bez důvodu špatně. Ať dělá, co dělá, nic v životě nemůže dotáhnout do konce a vždy, když začne pracovat na něčem, co pro ni má velký význam, cítí se při tom velmi fyzicky špatně, cítí úzkost a nervozitu a neví proč.
A takhle se jí to děje pořád dokola až už si s tím neví rady. Tato žena přijde na terapii a ptá se, proč se tak cítí. V úvodním sezení vysvětlí svůj problém a poté s terapeutem najde nějakou poslední událost, kdy se tak cítila. Tedy kdy se jí něco nepodařilo, i když se opravdu snažila.
Žena se zavřenýma očima začne popisovat událost tak, jako by se děla v přítomném čase. Se všemi rozhovory s případnými lidmi, ale hlavně se svými vnitřními pocity, jak fyzickými tak psychickými. Při vybavování události se objeví i emoce, které v té chvíli prožívala. A právě ty je třeba zpracovat. Žena událost prochází tolikrát, kolikrát je třeba, aby už při jejím dalším vyprávění necítila žádné emoce. Jakmile je takto událost očištěna, tedy jakmile už žena při jejím vyprávění neprožívá žádné emoce, hledá se další podobná starší událost.
A tímhle způsobem se postupuje až do té doby, než se najde ta původní událost, která vše spustila. V tomhle případě žena našla událost ze svého dětství, kdy jako malá holčička chtěla pomoci své mamince s úklidem. Měla velkou radost, že na ten nápad přišla a byla celá šťastná, že může být nějak nápomocná. Jak to už ale u malých dětí bývá, tak jak se tak moc snaží, tak není daleko k tomu, aby něco rozbily či udělaly špatně. A to se stalo i v případě této malé holčičky. Utírala prach a omylem shodila ze stolu maminčinu oblíbenou vázu. A vzhledem k tomu, že maminka v ten den nebyla v dobré náladě, holčičce vynadala se slovy: "Všechno
jenom zkazíš, nic neumíš pořádně, jsi úplně neschopná." A tyto věty byly pro holčičku jako šok. Jakmile vázu shodila a maminka na ni zakřičela výše zmíněné výtky, holčička se stáhla do sebe, dostala strach a zpanikařila. Tím se jí vše zapsalo do podvědomí, protože na vědomé úrovni by to z důvodu bolestivého prožitku nebyla schopna v danou chvíli zpracovat. Ovšem podvědomí dokáže přijmout vše, tedy přijalo i tuto zprávu.
A od té doby vše, co tato žena začala dělat s nadšením, bylo ovlivňováno slovy její matky. Nenaučila se vařit, protože když se jí něco jen malinko nezdařilo, něco uvnitř její hlavy jí říkalo, že vše jen zkazí. Nedostala se na školu, kterou chtěla, protože se cítila být neschopná a podobně. Matčina slova si mladá žena samozřejmě již nepamatovala, ale ovlivňovala celý její život. Jakmile při terapii přišla na to, co jí celý život ovlivňovalo, došlo k veliké úlevě. To ovšem zahrnovalo zase znovu opakování dotyčné traumatické situace tak dlouho, dokud se
všechny emoce, které tam byly, nezpracovaly. Jakmile si ale tuto situaci prožila jako dospělá žena, mohla si uvědomit to, jak jí matčina slova zranila a jak jí to bolelo. Mohla se vyplakat a znovu procítit tu potlačenou bolest a tím se veškerá energie, která jí celý život blokovala, mohla uvolnit. Mladá žena pochopila, že její matka přehnaně reagovala a že neměla v úmyslu, jí způsobit takový problém. Po této terapii si žena zase dokáže vážit sama sebe a může být tím, co v ní jako dítěti bylo potlačeno – hravou ženou, která chce dělat nové věci a také je dokáže dotáhnout zdárně do konce.Najít tedy problematickou událost, která vše spustila, může někdy trvat i delší dobu, ale výsledek za to určitě stojí. Jakmile je traumatická událost dobře zpracovaná, výsledek se projeví velmi rychle v podobě nové energie, kterou klient získá. Úleva je tak velká, že si
klient někdy může připadat, že mu spadl kámen ze srdce, že dokáže létat či se znova narodil. Regresní terapie dokáže člověku pomoci od negativních bloků a emocí, které se na něj navázaly v průběhu života. Většinou jsou takové události nalezeny v dětství, protože malé děti jsou citlivé a všechny negativní události odsouvají do podvědomí, jelikož je ve svém věku ještě nedokážou zpracovat. V pozdějším věku si už jen velmi těžko uvědomí, co a z jakého důvodu je vlastně v životě ovlivňuje. Prací na sobě se však dá všechno změnit a život lze uvést do pořádku tak, aby se člověk cítil spokojený a šťastný.
O autorce
Bc. Milada Borrow se věnuje různým způsobům terapie těla i ducha. Kromě regresní terapie
se zajímá i o kineziologii nebo holotropní dýchání. Působí také jako psychologická
konzultantka naší poradny a detaily o jejím profesním zaměření můžete nalézt v sekci s
názvem Náš tým.
